Dét smývá barvu z plakátu na staré zdi,
co vede od zdi tvého domu, a do Pliveských.
Na rohu u výseku k postarímu prodejci knih u nepiel,
jediný zákazník, kouí, pes zákaz na dveích.
Poák je floutek a te vzkazy na pohlednicích,
v divadle Koutek dnes hrají ochotníci.
Jediná láska jejich ivota, vysí.
Zatím co, ty leí ve van a ty snaí zastavit,
krev tee ti po rukou a zasychá na atech.
Svázené zápstí páskou na koberce
a malí kluci kreslí na sklo kosotverce.
Kdy z tla vyprchá ivot - stydne,
kdy z tla vyprchá ivot, je klidné.
Národní tídu zas ovládl slepý harmoniká
a jeho vn spící pes a starý taxiká,
kterému vadí - mládí.
Pes vechny prosby dét doposud neustal
v prchodu políbil Jan enu na ústa,
bylo to poprvé. Co cítil lásku.
I ona následné doteky zpoplatní,
obnost a dorazí na uet do dvou dní.
Pak oba splynem, s plynem.
Leim ve van a snaim se zastavit,
krev tee mi po rukou a zasychá na atech.
Svázené zápstí páskou na koberce
a malí kluci kreslí na sklo kosotverce.
Kdy z tla vyprchá ivot - stydne,
kdy z tla vyprchá ivot, je klidné.
Klidné, klidné, klidné ...
klidné, klidné, klidné ...
klidné, klidné, klidné ...
klidné, klidné, klidné.